Iešdikšunprográmma
4. Oahpa dustet baluidat
Ollugat geahččalitge geahpedit fuolastuvvama garvimiin fuollajurdagiid. Dalle lea dábálaš dadjat alcces: “Dál in šat jurddaš dán ášši. Ferten heaitit morašteames ja jurddašit positiivvalaččabut.”
Jáhkkimis seammá fuolla goittotge bahkke millii viehka fargga ođđasit. Dovdduid, dárbbuid ja ruossalasvuođaid ii gánnát šiitit dahje garvit. Dat lasiha seammá láhkai mielladearvvašvuođa noađi go datge, ahte daid čađat jurddaša.
Manin garvin ii veahket?
Hárjehus: Jurddašanhárjehus (elefánta)
Manin?
Fuomášat, ahte ášši, man geahččalat garvit, bahkke du millii ain garrasabbot.
Mot?
Geahččal jurddašit čuovvovaš 60 sekundda man beare earret čuvgesrukses elefántta.
Jurddaš nappo maid beare, muhto ále jurddaš čuvgesrukses elefántta. Ále jurddaš, makkár dat lea olggos oaidnit. Ále jurddaš oba sániid “čuvgesrukses elefánta”:
Bija áigora čuodjat minuhta geažes. Áigi álgá dál.
Lihkostuvvetgo? Jáhkkimis fuomášit jurddašit čuvgesrukses elefántta mihá dávjjibut go dábálaččat 60 sekundda áigge.
Go bidjá iežas áŧestusa vuollái
Dan sadjái, ahte garvvášii váttes jurdagiid, sáhttá áŧestusa ja baluid geahpedit bidjamiin iežas dakkár diliid ja jurdagiid vuollái, mat dáid dovdduid dagahit. Dan lea vuogas dahkat dorvvolaččat, rievssatlávkkiiguin ja ođđasit. Go bidjá iežas daid vuollái, dat sáhttá álggus orrut balddihahtti, muhto vehážiid mielde hárjehallan geahpeda baluid ja dárbbu garvit ášši.
Go bidjá iežas dihto ášši vuollái, ulbmilin lea čohkket vehážiid mielde vásáhusaid iežas návccain vásihit áššiid ja ceavzit dain. Lea dehálaš ovdánit doarvái hihtásit, vai áŧestusa bastá hálddašit.
Garvin lea lunddolaš reakšuvdna, mas lea dehálaš boahtit diđolažžan. Dat oainnat lasiha áŧestusa guhkit áigegaskkas.
Filmmas (1:20) njunuš psykologa Jan-Henry Stenberg muitala, maid oaivvilda go iežas bidjá dihto ášši vuollái.
Hárjehus: Expošuvdnahárjehus – Balu govvideapmi
Manin?
Expošuvdnahárjehusain oahpat fuomášit, ahte vearrámus balu gieđahallan miellagovain áŧesta, muhto dat ii leat duođas váralaš.
Mot?
Dát hárjehus sisttisdoallá guokte oasi:
- balu dárkilis govvideapmi
- miellagovva-expošuvdna
Guktuin expošuvdna dáhpáhuvvá miellagovaid dásis.
Mii ávžžuhit dahkat hárjehusa iešheanalis ovdamearkka dihtii telefovnna muituimerkenáppii, gihppagii dahje pdf-siidui, man gávnnat hárjehusa loahpas.
1: Balu govvideapmi dárkilit
Ráhkat dan vuosttaš oasis iežat stuorimus balus nu ealli gova go vejolaš.
Gieđahala miellagovainat, mii dan mielde sáhtášii duođas dáhpáhuvvat. Govvit dárkilit, mii livččii vearrámus, mii sáhtášii dáhpáhuvvat, ja mii das čuovošii.
Čále das dárkilis govvádusa vulos, gihppagii dahje pdf-vuđđui. Jus čálát vulobeallái, kopiere teavstta dahje váldde das gova.
Suokkardala
- Mii balustat dáhpáhuvvá?
- Makkár dovddut dus leat?
- Mat jurdagat dus dilis leat?
- Mot doaimmat?
- Maid gulat ja havssát?
2: Miellagovvaexpošuvdna
Ráva
A. Hárjehala miellagovvaexpošuvnnaá lohkamiin du balu birra jitnosit
Loga govvádusa, man leat čállán iežat balus 1–3 geardde beaivvis jitnosit.
Bargga dán unnimustá golbma beaivve, vai hárjehahtát iežat ballujurdagii. Sáhtát háliidettiinat maid báddet govvádusa ovdamearkka dihtii iežat telefovnnain ja guldalit bátti.
Hárjehus lea hástaleaddji ja bohciidahttá jáhkkimis álggus váivves dovdduid. Geardduheami ja jitnosit lohkama bokte ballui laktáseaddji dovdu ložžegoahtá vehážiid mielde.
B. Čále seammá áigge beaivegirjji miellagovvaexpošuvnnas
Beaivegirjji gažaldagat ja ovdamearkavástádusat
Áŧestusa dássi ovdal lohkama (0–100): 35
Áŧestusa dássi lohkama maŋŋá (0–100): 55
Iežat fuomášumit: Lohkama áigge mu váibmoravkin jođálmuvvá ja gieđat bivastuvvet.
Muitte
Garvin lea beaktilmeahttun vuohki áŧestusa hálddašeamis.