Iešdikšunprográmma
Mii lea viidát lassánan áŧestushehttehus?
Viidát lassánan áŧestushehttehussii lea mihtilmas:
- Áŧestus lea rievdan menddo fámolažžan, hálddašmeahttumin ja guhkesáigásažžan.
- Áŧestus ii leat sorjavaš olgguldas dilis.
- Áŧestus ii šat stivre doaibmama buoret čovdosiid guvlui muhto baicca hehtte beaivválaš eallima ja bidjá ovdamearkka dihte garvit máŋggaid diliid.
Viidát lassánan áŧestushehttehussii laktásit earret eará čuovvovaš mearkkat
Jurddašeapmái laktáseaddji symptomat
- liiggás fuolastuvvan
- lassánan morašteapmi
- balut iežas ja lagaš olbmuid dearvvašvuođas ja dorvvolašvuođas
- čiekŋunváttisvuođat
Fysalaš mearkkat
- leabuhisvuohta, jierástuvvan ja miellaráfihisvuohta
- doarggisteapmi
- deahkkegealdu
- bivastuvvan
- geahnohis veadju ja oaivejorggis
- váibmogirddáhat
- vuoigŋan jođálmuvvá
- čoavjeváivvit ja illáveadju
- váibasat ja oađđinváttisvuođat
Sosiála čuolmmat ja doaibmanávccaid njiedjan
- sosiála diliid garvin
- áŧesteaddji áššiid ja diliid garvin
- ballu helbojuvvot dahje hilgojuvvot olmmošgaskavuođain
- bargo- dahje studerennávccat njidjet
Njunuš psykologa Jan-Henry Stenberg muitala filmmas (2:35), goas áŧestus lea ovdánan nu guhkás, ahte dasa berrešii darvánit, ovdamearkka dihtii geahččalemiin dán iešdikšunprográmma.
Fuolla ja ballut
Dáin symptomain dábálaččamusat leat iešguđetlágan fuolat ja balut das, mii boahtteáiggis sáhttá dáhpáhuvvat. Fuolat lávejit leat máŋggaláganat: ovdamearkka dihtii ruhtaáššit, olmmošgaskavuođat, dearvvašvuohta ja menestuvvan oahpuin dahje barggus.
Morašteapmi lea dávjjimusat bistevaš ja sitkat: dat orru doalvumin buot fuomášumi ja energiija.
Áŧestus lea dávjá eahpemearálaš, iige fuolaid dan duogážis bastte vealttakeahttá dárkilit nammadit. Soaitá juoba orrut, ahte livččii álkit nammadit daid áššiid, mat eai fuolastuhte. Máŋgii viidát lassánan áŧestushehttehus dagaha, ahte morašta measta jur buot áššiin.
Morašteapmi
Gaskkohagaid lea váttis earuhit, gokko lea rádjá čuolmma ávkkálaš gieđahallama ja ávkkuhis morašteami gaskkas.
Morašteapmi lea dávjá
- automáhtalaš
- hálddašmeahttun
- dáhpáhuvvá ođđasit
- muhtimin dovdu ahte dasa lea bákkolaš dárbu
Morašteapmi álgá dávjá muhtin konkrehtalaš fuolas
Fullii sáhttet álggus laktásit áŧestus dahje unohis jurdagat. Don soaittát jurddašit, ahte mii nu baháid sáhttá geavvat. Dákkár jurdagat sáhttet leat ovdamearkka dihte:
- “Maid jus in lihkostuva dán barggus?”
- “Maid jus mu mánnái geavvá mii nu, go son lea boahtimin skuvllas ruoktot?”
Dávjá morašteapmi dagaha ain eanet fuolaid
Don soaittát fuomášit don jurddašat čuovvumušaid ja boahtteáiggi vejolaš uhkideaddji dáhpáhusaid. Dát jurdagat sáhttet leat ovdamearkka dihtii:
- “Dát balut eai noga goassige.”
- “Mu mielladearvvašvuohta lea sihkkarit mollaneamen.”
- “Mun lean sihkkarit geahnohabbo go earát, go in bastte stivret iežan jurdagiid.”
Dákkár jurdagat leat dábálaččat dábálažžan šaddan áŧestushehttehusas.
Muitte
Morašteami mielde čuolbma stuorru miela siste. Seammás dovddut rivdet negatiivvalabbon, gaskkohagaid juobe ballun. Miella figgá váldit ovddalgihtii vuhtii navdojuvvon áitagiid ja geahpedit áŧestusa juo ovddalgihtii.
Áššiid morašteapmi ii goittotge álo doalvvo makkárge loahppabohtosii. Morašteapmi lasiha áŧestusa.